Tyto cookies umožnují zobrazení, fungování webu a aplikací. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedl(a), jako je požadavek služeb týkajících se bezpečnostních nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů atp. Webová stránka, nebo aplikace pro posouzení vaší žádosti o úvěr nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
Rozhovor s Kateřinou Klinderovou. Bojovnice Oktagonu.
"Nejvíc jsou ty pocity před zápasem, kdy se smísí všechny dohromady a je to celkem vražedný koktejl", říká MMA zápasnice Kateřina Klinderová, která se ráda vymyká obvyklým standardům a makat na své kondici chodí i šestkrát týdně. Co je ještě na Katce zajímavého? Dočtete se v rozhovoru.
Chtěla jsi být zápasnicí od malička?
Popravdě vůbec jsem nad tím ani na chvilku nezauvažovala. Tehdy, ani nevím kým jsem chtěla být, asi kadeřnice … Furt jsem stříhala bárbínám vlasy na ježka a barvila jim je zvýrazňovačem. :D
Co říkáš na názor, že ženy do ringu nepatří? Nebojí se tě kluci, když tě chtějí pozvat na rande?
Říkám, že to je hloupost. Každý, ať si dělá co chce a co ho baví. Jestli chce žena bouchat, a je na to dost silná psychicky, ať bouchá. Někdy jsou zápasy žen mnohem zajímavější než ty mužské, takže za mě – ano, rozhodně do něj patří.
Kluci se mě bojí obecně, jsem totiž hodně vysoká, měřím 183 cm, a to jejich ego moc nezvládá. To, že jsem se někdy bila v kleci už je jen třešnička na dortu. Určitě si proto na randění vyberou raději jednodušší cíl. Ale nevadí mi to, alespoň se to samo vyselektuje.
Jak ses vlastně dostala k organizaci Oktagon?
Skrze projekt „Y“ jehož jsem byla účastnicí. Prošla jsem si klasickým výběrkem, na základě, kterého zřejmě organizátoři usoudili, že se jim takový „magor“ jako já bude hodit - no a „here we go“.
Co bylo na celé té výzvě nejtěžší?
Rozhodně psychika! Naučit se žít na sociálních sítích a udržet si tu pravost, nenechat se strhnout náporem haterů…Pak samozřejmě i fyzická příprava a dvoufázové tréninky při plném pracovním nasazení byly hodně náročné a vyčerpávající.
Není ti líto, když máš modřiny nebo jiné šrámy na těle?
Toho jsem se nikdy nebála, to byl denní chleba, na který jsem si rychle zvykla … Vždy mi to připomnělo, kde dělám chybu a jakou část těla si mám víc krýt. :D
Co je to, co tě na tomto sportu nejvíc baví/fascinuje (adrenalin, vítězení…)?
No vítězení zatím ne, protože ještě žádné nebylo. :D Jsem takový profesionální looser organizace, ale jednou to napravím, ať si trošku srovnám bilanci. Nejvíc jsou ty pocity před zápasem, kdy se smísí všechny dohromady a je to celkem vražedný koktejl. Chvilku ti přijde, že zkolabuješ, pak chvíli blázníš štěstím, že je konečně tady ten moment, pro který jsi dřel až na krev.
Vím o tobě, že jsi také majitelka firmy MyWigs, která se zabývá distribucí či výrobou paruk. Jak ses dostala zrovna k parukám?
Ano, to je moje miminko. Vlastně jsem se dostala k parukám úplnou náhodou skrz tančení v jedné gogo taneční skupině … Chtěla jsem, abychom byly jedinečné a něčím zajímavé při vystoupení, tak jsem se o to začala zajímat a pak už to šlo samo. Začalo mi docházet, že prodej paruk tu nikdo nedělá, minimálně ne v této módní podobě. Snažím se tak dělat osvětu, aby lidé brali paruku jako módní doplněk. Nemusí vždy řešit nějaký zdravotní problém.
Jakou barvu vlasů máš osobně ty nejraději?
Já mám ráda barvu hlavně podle toho, jak se vyspím. Hodně to střídám a baví mě být vždy někdo jiný. Každopádně jsem si asi nejvíc oblíbila blond nebo nějaké křiklavé barvy. Když už jsem tak dlouhá, proč nemít zářivou hlavu, stejně mě nikdo nepřehlédne, na to jsem si už zvykla. :D
Děkujeme za rozhovor
