Tyto cookies umožnují zobrazení, fungování webu a aplikací. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedl(a), jako je požadavek služeb týkajících se bezpečnostních nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů atp. Webová stránka, nebo aplikace pro posouzení vaší žádosti o úvěr nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
Karolína Fourová
O výživě, kvalitě potravin, správném skladování a dietách s Foodblogerkou roku a zároveň autorkou bestselleru s názvem Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete.
Na svém webu www.karolinafour.cz a hlavně instagramovém profilu @karolinafour využívá vědeckých faktů k vyvracení mýtů o výživě a kvalitě potravin. Její profil je tak tou nejlepší ukázkou toho, jak má vypadat vytváření smysluplného obsahu na sociálních sítích.
Karolíno, v úvodu zmiňuji, že se věnujete vyvracení mýtů o výživě a bojujete proti spoustě nesmyslných marketingových doporučení. Které z nich vás osobně dráždí a zlobí asi úplně nejvíc a máte pocit, že je musíte nejčastěji dementovat?
Mýty samozřejmě nejdou nikdy úplně vymýtit, vždy se budou vracet, obměňovat a pořád budou mezi námi. Ale mrzí mě, že lidé stále věří na již dávno vyvrácené věci, např. že mléko zahleňuje, lepek lepí střeva apod. Dále se řeší antibiotika a hormony obsažené v mléce a mase. V rámci EU se nesmí zvířatům podávat žádná antibiotika, ani krmit hormony. Stejně tak přísné jsou i limity a množství pesticidů v ovoci a zelenině. A neplatí to jen pro evropské farmáře, ale pro všechny dodavatele, kteří chtějí do EU dovážet. Toto všechno jsou fakta pevně zakotvená v legislativě, a můžeme si je tak snadno dohledat a ověřit.
Co třeba kvalita pečiva v supermarketech označovaného jako „ze zmraženého polotovaru“?
Mně samotné je také trochu líto, že se v supermarketu téměř nedá koupit jiné pečivo.
Největším problémem tohoto druhu pečiva je hlavně nadměrné množství obsažené soli, kterou je tam nutné z technologického pohledu přidávat a která
po rozmražení pomáhá udržet texturu a strukturu pečiva. A vzhledem k tomu, že běžně konzumujeme až trojnásobek doporučeného množství soli, nemělo by toto pečivo být každodenní součástí jídelníčku. A nehledě na to, že kvalitní kváskový chléb vám vydrží klidně týden, kdežto na rozmražené housce už si druhý den úplně nepochutnáte.
Jakých potravin obecně jíme málo, a přitom bychom je do jídelníčku měli zařazovat daleko více?
Určitě to jsou ryby. A je jedno, jestli to bude ryba, kterou si uděláme jako filet k obědu nebo třeba rybičková pomazánka, která je skvělým a jednoduchým způsobem, jak spotřebu ryb navýšit. Ryby jsou zdrojem vitaminu D, omega 3 mastných kyselin, jódu, a to jsou živiny, kterých máme nedostatek. Dále luštěniny, které by se měly v ideálním případě konzumovat 2-3x týdně a většina lidí to odbude novoroční čočkou na kyselo. Možná je to i tím, že lidé nevědí, jak je správně upravit a co všechno se z nich dá udělat. A ideálně každý den by se v našich jídelníčcích měly objevovat i fermentované potraviny, jako kvašená zelenina, kimchi, kysané mléčné výrobky nebo snídaňové bircher muesli.
Se začátkem roku spousta lidí řeší hubnutí a diety. U jakých výrobků se lidé často mylně domnívají, že jsou dietní a je tomu přesně naopak?
Zmínila bych v první řadě různé datlové, javorové nebo agávové sirupy. Snažím se vysvětlovat, že chemicky je to vždy buď cukr nebo jedna složka cukru. Cukr se skládá z glukózy a fruktózy a třeba datlový sirup je čistá glukóza, která je vhodná max. pro sportovce jako zdroj rychlého doplnění energie. Agávový sirup je zase čistá fruktóza, což není vhodné slazení, protože zatěžuje játra a ukládá se v podobě tukové tkáně. Dále třeba oblíbený cizrnový hummus, u kterého je nutné sledovat množství a obsah tuku (pohybuje se od 10 až do 30 g ve 100 g výrobku). Pokud tedy sníte celé balení na posezení, můžete si tak snadno vyčerpat i celodenní dávku tuku.Stejně tak avokádo a ořechová másla. Ano, jsou to zdravé tuky, ale stále tuky, a i zde je třeba si dávat velký pozor na množství.
Které tipy komerčních diet mohou organismu uškodit nejvíce?
Každá dieta, která je založená na nízkém příjmu energie nebo vynechávání celých skupin potravin, může být pro určitou skupinu lidí škodlivá. Nikdo z nás nemůže vědět, k jakým onemocněním má predispozice a pokud se někdo z rozmaru rozhodne, že začne vynechávat např. všechny sacharidy, může to pro něj být velký problém do budoucna. Spousta lidí kouká pouze na to, co je teď a co bude, až se svlékne v létě do plavek, ale už nepřemýšlí, že výživa je velmi úzce spojená se zdravím a že pravidelnou vyváženou stravou můžeme předcházet nádorovým onemocněním a prodloužit i zkvalitnit si délku života. Nebo naopak nevratně zdraví poškodit, a to si neuvědomuje ani spousta influencerů a marketérů, kteří tyto diety doporučují. Přitom většina komerčních diet, ať už se jedná o různé koktejly, keto diety apod. není nic jiného než hladovka za spoustu peněz, založená na extrémně nízkém příjmu energie, která navíc z dlouhodobého hlediska nic neřeší a člověka správně jíst nenaučí.
Co alkohol? Nemyslím ten tvrdý, ale spíše víno, pivo? Patří i ten v omezeném množství do zdravého stravování a jaké prospěšné látky může tělu poskytnout?
Ano, je pravda, že třeba červené víno obsahuje přírodní antioxidanty a ukrývá v sobě látku jménem resveratrol, která má prokázané protinádorové preventivní účinky, ale to neznamená, že bychom měli pít litry vína jako vitaminový nápoj. Tuto látku obsahují i všechny „fialové“ plody, jako borůvky, ostružiny, černý rybíz nebo lilek. Rozhodně bych se striktně alkoholu nevyhýbala, ale je prokázáno, že každodenní pití alkoholu organismu rozhodně neprospívá.
Vím, že máte ráda severské země a hlavně Norsko, kde jste i nějakou dobu žila. Jak jsou na tom oni s kvalitou potravin a jaký je obecně jejich přístup k jídlu?
Liší se hodně. Nemají vždy hned u domu obchod, ve spoustě míst je jídlo stále hůře dostupné, a proto jsou o dost skromnější.
Méně jídlem plýtvají, raději si ho dopřávají v menším množství a o to více dbají na kvalitu. Obecně standard kvality potravin tam začíná podstatně výše než u nás. My v České republice máme i skupinu velmi levných potravin, u kterých složení a kvalitu příliš neřešíme. Co mě ale u Norů překvapilo, byla velká obliba vepřového masa, které u nich najdeme dokonce i na štědrovečerním stole. Čekala jsem, že základem jídelníčku budou spíše ryby. Sympatické je mi i to, že jedí velké množství ovesných vloček. Speciálně kvalitního müsli bez přidaného cukru, třeba jen s čekankovým sirupem, tam v supermarketu najdete klidně i 20 druhů. Samozřejmě tomu ale odpovídá i cena.
Před časem jste spolupracovala s jednou z vyhlášených italských gelaterií. Čím to, že je italské gelato tak dobré? V čem se liší jeho výroba od klasické zmrzliny?
Gelato je tradiční produkt a jeho výroba ani složení sice není nikde dané zákonem, ale řídí se pravidly tzv. cechu Gelaterií. Nesmí se ničím přibarvovat, musí obsahovat určité množství vajec, tuku, dané % ochucující složky a je absolutně bez konzervantů. A pokud si ho dáte, určitě si všimnete, že extrémně rychle taje. Důvodem je to, že neobsahuje žádnou vlákninu na zpevnění (karubin, pektin).
Velkým tématem je i celosvětové plýtvání potravinami. Tomu se dá částečně předejít i správným skladováním. Jaké děláme nejčastější chyby právě u skladování potravin?
Plýtvání je problém hlavně nás, běžných spotřebitelů. Více než 50 % vyplýtváme v domácnostech. Nakupujeme bez rozmyslu a více než jsme schopni sníst, nepodíváme se před velkým nákupem do ledničky a dokupujeme pořád zásoby stejných potravin. A neméně důležité je i správné skladování. Pokud víme, při jaké teplotě správně uchovávat třeba ovoce a zeleninu, můžeme její trvanlivost výrazně prodloužit. Do lednice okamžitě patří všechny bobulovité plody – jahody, borůvky, maliny. Naopak třeba rajčata, okurky nebo lilek skladujte vždy v pokojové teplotě. U okurky uložené v ledničce můžete začít jako známku chladového poškození pozorovat drážky a prohlubně, u lilku zase hnědé flíčky, které si někdo mylně vysvětluje jako začínající hnilobu. A rajčata v chladu zase mění svoji typickou chuť a vůni.
Jak moc je nutné se skutečně řídit datumy spotřeby? U kterých potravin je nutné to řešit více a u kterých méně?
Datum spotřeby udává den, po kterém už může být daná potravina závadná nebo ztrácí na kvalitě. Ryby, maso, vajíčka a obecně potraviny s vyšším obsahem vody, ve kterých se rychleji množí mikroby a plísně, bychom měli spotřebovat co nejdříve. U suchých a trvanlivých potravin se používá minimální trvanlivost. A ta značí datum, do kterého se výrobce zavazuje, že bude daná potravina nezávadná za předpokladu neporušení skladovacích podmínek. Mouky, těstovin, rýže nebo luštěnin, které prošly minulý měsíc, není určitě nutné se hned zbavovat a můžete je v klidu použít.
A jak je to u mléčných výrobků?
U těch se také uvádí datum spotřeby. U jogurtů
a kysaných produktů je to z toho důvodu, že legislativa nám udává počet živých mikroorganismů, které tyto výrobky musí obsahovat. A výrobce se až do data spotřeby zaručuje, že tento počet splňují. Ale to neznamená, že po tomto datu v nich nejsou žádné a mléčné výrobky ztrácí veškerou výživovou hodnotu. Pokud si člověk dá pár dní prošlý jogurt a není na něm vysloveně plíseň, určitě není důvod ho hned vyhazovat. Dokonce jogurty těsně na hranici prošlosti nebo krátce po datu spotřeby jsou taková vychytávka pro lidi s laktózovou intolerancí. Mléčné bakterie se živí právě laktózou, a to po celou dobu skladování. Tudíž na konci spotřeby mají laktózy nejméně a spousta lidí s touto intolerancí si jogurt může bez problémů dát.
V současné době pracujete na další knize. O čem bude?
Moje první kniha je naprostý základ, který by měl znát úplně každý. Ta druhá bude rozšíření té první a tu už určitě nepotřebuje každý. Bude více o surovinách a o tom, v čem se jednotlivé suroviny liší, jak je používat a dále s nimi pracovat. Dozvíte se, co lze čím při vaření a pečení nahradit a proč se to někdy nepovede. Tématem bude i skladování, zajímavosti typu, proč se voskují jablka nebo proč hnědnou, když se rozkrojí. Chci, aby tato kniha byla už kompletním předáním mého know-how a žádnou další už se psát nechystám.
Děkujeme za poskytnutí rozhovoru.