Tyto cookies umožnují zobrazení, fungování webu a aplikací. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedl(a), jako je požadavek služeb týkajících se bezpečnostních nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů atp. Webová stránka, nebo aplikace pro posouzení vaší žádosti o úvěr nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
Učitelem přes noc aneb jak se naši zaměstnanci popasovali s domácí výukou?
Pár z nás sice možná v raném věku toužilo být kantorem, většina ale správně tušila, že toto povolání není žádný med. Přesto se před několika týdny mnoho z nás učiteli stalo, a to doslova ze dne na den.
Pandemie Covid-19 kompletně uzavřela školy, a tak nám naše dítka zůstala doma. Bylo jasné, že situace se hned tak rychle nezlepší, a bylo proto nutné děti opět, alespoň částečně, do výuky zapojit.
Domácí úkol zněl jasně
Více než tři stovky zaměstnanců v naší společnosti mají dohromady takřka pět stovek dětí. Většina z nich je školou povinná, takže úkol zněl jasně: Pokrýt výpadek jejich vzdělávání do doby, než se vše vrátí do starých kolejí. A to při zachování zdravého rozumu a plném pracovním nasazení v režimu práce z domova. Některé školy a učitelé si poradili díky moderním komunikačním technologiím, jiní komunikovali stěží přes e-mail. Faktem ale zůstává, že jsme se důležitým prostředníkem ve výuce stali my – rodiče. A to i přesto, že současně s tím máme často plno své vlastní práce v rámci home-office a snažíme se zajistit stabilní chod domácnosti. A jak to všechno zvládáme?
Ničeho se nebojíme, nic nás nezastaví
Vyzpovídali jsme některé naše kolegy, abychom se dozvěděli, jaké přínosy i příkoří s sebou domácí výuka nese, které předměty jim nedají spát i co by chtěli vzkázat učitelům. V první řadě se ukázalo, že se nebojíme vůbec ničeho. Zvládáme vše od čtení ze slabikáře, vlastivědy a přírodopisu, až ke goniometrickým funkcím a ti odvážnější z nás se nezaleknou ani takových specialit jako technické kreslení nebo středoškolská fyzika. I tak se ale najdou situace, které nám dají zabrat.
My se ale snažíme! Domácí výuce věnujeme nejméně 2 hodiny denně. Respektive tak dlouho jsme schopni přinutit naše děti k soustředěné práci. Svědomitě s dětmi plníme úkoly zadané e-mailem i v aplikaci Bakalář, pouštíme UčíTelku, stahujeme online materiály, tiskneme pracovní listy a po celém pracovním dnu se hloubavě zamýšlíme nad polovodiči nebo funkcemi absolutních hodnot či kvadratickými rovnicemi. Nezbývá než doufat, že naše energie vložená do tohoto nečekaného experimentu nepřijde vniveč a naše děti se úspěšně přesunou do dalšího ročníku.
A co bychom rádi učitelům vzkázali?
Aby lépe zvládali pracovat s výpočetní technikou, soubory a daty. Výuku i komunikaci se žáky by to výrazně ulehčilo. Také aby vydrželi a vytrvali ve svém úsilí, které je jistě stojí mnoho energie. A v neposlední řadě, aby se připravili na nápor nebývale rozjívených dětí, které vtrhnou do školy po prázdninách. My se už nemůžeme dočkat, až se buď vrátíme do svých kanceláří nebo nám bude dopřáno vykonávat práci z dočasně opuštěného, tichem protknutého domova!