Bitcoin jako peníze budoucnosti (?)

Dominik vyučuje ekonomii, je hlavním autorem knihy Bitcoin a jiné krypto peníze budoucnosti a nově mu vychází i další kniha Ekonomické bubliny. Má také na internetové televizi Mall.tv svůj pořad Kdo to platí, kde kromě jiného vysvětluje například princip kreditních karet. V rozhovoru se dozvíte, jaké byly jeho názory na BTC, kdo jimi a co platí nebo jakým směrem se ještě musí vyvíjet.

Bitcoin jako peníze budoucnosti (?)
Stories 04. 06. 2019

V Česku jste považován za odborníka na kryptoměny, napsal jste o nich i knížku. Jak se vyvíjel váš vztah k bitcoinu v průběhu let? Byl jste nadšencem už od doby, kdy jste se o něm poprvé dozvěděl?

O BTC jsem poprvé slyšel v roce 2010 a v roce 2011 jsem se o ně začal doopravdy zajímat. Docela dlouho jsem si myslel, že celá platební síť bitcoin nemá budoucnost. Zaujalo mě ale, že můj oblíbený ekonom byl zničehonic přesvědčen o opaku. To mě donutilo se na BTC podívat trochu víc do hloubky. K bitcoinům měl totiž na začátku blízko především IT svět , kterému stačilo si přečíst zdrojový kód, aby pochopil, že celá myšlenka a řešení jsou skvělé. My ostatní jsme museli čekat, až nám celý systém někdo „přetlumočí“. V kruzích ekonomů, kteří mají blízko k teoriím o alternativním peněžním uspořádání a co nemají rádi současné peníze, se BTC začal šířit docela rychle. Nicméně kritickým pohledem. Převládal názor, že peníze přece musí být něco tvrdého a měli bychom se vrátit k zlatému standardu, kdy měna bude krytá pevně definovaným množstvím zlata. Jenže u BTC někdo vytvořil peníze úplně z ničeho, pouze v počítači.

Jde ale BTC nazývat penězi? Mě to spíše připomíná třeba sběratelské karty, kde jejich hodnotu určuje pouze zájem jedinců…

To je skvělé přirovnání, určitě mají BTC blíže ke sběratelským kartám než k penězům. Měna ani peníze to není, ale má všechny předpoklady, aby se jednou penězi stal.

Angličtina má na to dobré označení collectibles – je to sběratelský artikl s omezeným množstvím a člověk si může nasbírat celou sérii, u BTC tedy jen nějakou část. U současných peněz je systém nastaven tak, že centrální banka dohlíží na vydávání peněz. V podstatě tento proces tedy stojí na relativně zranitelné centrální bance. Jenže u BTC někdo vymyslel, jak udělat peníze vzácné a zároveň nemít zranitelné centrum. Nedát nikomu klíč k systému a navíc ho udělat digitální. Když například porovnáte BTC se zlatem, tak zjistíte, že zlato je také vzácné, a že nikdo k němu nemá klíč, ale nemůžete si ho vytvořit.  Jeho slabinou je i to, že existuje ve fyzické podobě, je nedigitální a tím neohrabané oproti současným penězům i BTC.

Lidmi v mém okolí je bitcoin vnímán jen jako potenciálně nebezpečná nebo vrtkavá investice, nevnímají ho jako platidlo. Možná je to dané tím, že si nikdo z nich neumí představit, na co by ho reálně použili. K jakým obchodům se tedy využívá nejčastěji?

Bitcoin je nejčastěji využíván na dary, například ho lidé posílají jako příspěvek autorům za přečtení článků na internetu. Funguje to hlavně v zemích jako Čína, kde blogeři publikují anonymně a potřebují podporu. Nebo Wikileaks má obrovské jmění díky BTC. Dary jsou tedy největší položkou, druhou pak tvoří nákupy elektroniky a pak pár procent jsou transakce, díky nimž lidé platí obyčejné věci jako nájem nebo pivo.

Kolik lidí v současnosti používá bitcoin?

Přesná čísla nedokážeme říct. I v tom je BTC specifický. Víme akorát počet peněženek, na kterých jsou bitcoiny. Jeden člověk jich však může mít vícero. Takže se jen odhaduje, kolik jich jeden člověk může průměrně mít a kolik lidí je reálně používá. Těch, kteří BTC má nebo si ho vyzkoušel, se odhaduje na 0,5 %, což by v Čechách vycházelo asi na 50 000 lidí. A jestli z nich je používá 10 000? Všechno jsou to ale odhady, jelikož nevíme přesný počet lidí, kteří BTC používají. Co je ale zajímavé, v Čechách máme také celkem dost lidí, kteří platí kryptoměnou přes čip implantovaný v ruce. Nicméně naše banky zatím nejsou na takové technické úrovni, aby dokázaly nahrát na čip peníze.

Čím to je, že máme tolik lidí, co je ochotných takto experimentovat?

 Především proto, že přímo v Čechách jsou lidé, kteří psali dějiny BTC. Například Marek Palatinus vymyslel výhodnější systém těžby kryptoměn – tzv. těžební pool. Dnes všechny existující kryptoměny těží jeho vymyšleným způsobem. Jeho vynálezem je i první hardwarová peněženka, která může lidem BTC ochránit. A máme tu také firmu General Bytes, druhého největšího výrobce bitcoinových automatů (bitcoinmatů) na světě.

Jak se budou ověřovat transakce, když se BTC vytěží?

Dnes se celosvětově vytěží za každých deset minut 12,5 BTC. Každý BTC teď stojí cca 88 000 Kč, to znamená, že se za deset minut vytěží BTC zhruba za milion Kč. Odměna za těžbu v BTC se ale každé čtyři roky zmenšuje na polovinu, proto je tam i druhá motivační složka - poplatky. Každý, kdo pošle transakci, může poslat i dobrovolný poplatek za ověření transakce. Tento systém má ale i svá úskalí. Časem se může celkem prodražit, proto se už v současnosti přemýšlí nad dalšími možnostmi.  

Kam se může bitcoin nebo jeho infrastruktura vyvíjet?

Kdybychom vzali BTC takový, jaký je teď a přesunuli ho do budoucnosti, nemohl by fungovat. Technicky na to není připravený a musí se ještě vyvíjet. Zároveň je ale BTC velmi přizpůsobivý. Kdykoliv se vyskytly nějaké technologické problémy, tak ho komunita dokázala adaptovat na nové prostředí.  Pamatuji na problém se zabezpečením BTC, kterou vyřešily hardwarové peněženky. Problém s poplatky zase může u mikrotransakcí vyřešit síť nad bitcoinem tzv. lightning network. Stále je ale potřeba vyřešit, jak BTC rychle a levně používat pro miliardy transakcí za den. A co bude ale možná důležitější, je jeho zprostředkování – v současnosti totiž není moc „user friendly“. Celý tento BTC svět vymýšleli „ajťáci“, a i když mám vzdělané rodiče, bitcoin s QR kódem už jim přijde hodně vzdálené témata. 

Je i celkem složité lidem vysvětlit pouze to, jak si ochránit vlastní BTC. Já bitcoinu věřím, ale na to, aby je používalo stále více lidí, budeme potřebovat změnit trochu jejich myšlení. A v tu chvíli začínám být podezřívavý. Nejsem si zkrátka jistý, že jsme na to mentálně připravení.

 Když odbočíme od BTC k ekonomice, nedávno jste vydal knihu Ekonomické bubliny. Co všechno jste v ní zmapoval?

Napsal jsem knihu jako populárně naučnou literaturu, aby byla čitelná pro širší veřejnost. Popisuje průběh největších ekonomických bublin od Nizozemské tulipánové horečky v 17. století, až po poslední ekonomickou krizi v roce 2008. Popisuji tedy symbolicky největší krize v dějinách, deset krizí v západním světě a ty poslední dvě už jsou samozřejmě globální. Ale tulipánová horečka se třeba dotkla jen Nizozemska, protože ekonomika tehdy nebyla tolik globalizovaná. Na každé finanční krizi jsem se snažil najít poučení do budoucnosti a často se jedná o příčinu, jak někde vznikaly nové peníze.

Podělíte se s námi ještě o doporučení, jaké ekonomické kapacity se podle vás vyplatí sledovat v ČR?

Odborníků, kteří dokáži člověka inspirovat a ukázat mu jiný pohled na věc, máme v Čechách dost. Za všechny bych zmínil třeba hlavního ekonoma Komerční banky Honzu Vejmělku anebo Jakuba Seidlera, který zastává stejnou pozici v ING Bank. Své názory ale prezentují hlavně na konferencích.

 

CO JE BITCOIN?

Je to digitální „měna“, kterou vymyslel Satoshi Nakamoto a spustil ji v roce 2008. Její hodnota spočívá čistě na nabídce a poptávce, počet bitcoinů (= BTC) je omezen na konečných 21 milionů, které se postupně „těží“. Těžbou se nazývá ověřování transakcí v rámci bitcoinové sítě, které se zapisuje do „účetní knihy“ (= databáze, blockchainu) a těžaři jsou za provedené ověření pravosti transakce odměňovaní novými BTC. Počet vytěžených BTC je také omezen – až do roku 2020 lze vytěžit maximálně 12,5 BTC za 10 minut. Tuto digitální měnu nemůže nikdo ovládat, falšovat nebo vyrobit, protože ji chrání její rozprostření v tzv. decentralizované síti. Databáze transakcí není totiž umístěná na jednom místě, ale v síti těžařů/uživatelů na milionech počítačů po celém světě. Nelze ji tedy snadno napadnout a například zavřít. Tato svoboda v nezávislosti na konkrétní centrální bance, státu nebo politickému zřízení je na bitcoinu nejvíce oceňovaná. Stejně jako rychlé poslání transakce napříč světem pomocí internetu. Je důležité si uvědomit, že u BTC nejde o investici do limitované komodity, ale o víru v nový systém výroby a výměny peněz, v nový peněžní systém.