Proč se stále učit něco nového?

Představte si jeskyni, kde jsou lidé uvězněni od svého narození a jsou přikováni ke skále tak, že mohou hledět pouze na zadní stěnu jeskyně. Za nimi je bariéra, kde hoří oheň a tam se procházejí jiní lidé a nosí v rukou předměty ze dřeva a kamene, jejichž stíny se promítají na zadní stěnu jeskyně. Tyto stíny vytvářejí jedinou formu poznání pro naše vězně. Je to celá jejich realita. Nikdy neuvidí skutečné věci, vytvářející stíny. Nedokážou jejich existenci ani připustit.

Proč se stále učit něco nového?
Stories 11. 09. 2020

Teď si představte, že se jednomu vězni podaří uniknout a zjistí, že to, co viděl na stěně, není opravdové a že venku jsou reálné věci, ne jenom jejich stíny. Bohužel se náš vězeň tak daleko ale nedostal. Jakmile si sundal okovy a otočil se, oslepil ho oheň a ta bolest ho přiměla se odvrátit zpátky k zadní stěně jeskyně. To, jestli ještě někdy nabral odvahu a zkusil se přes všechno to utrpení a námahu vyškrábat z té jeskyně ven, zjistíte v Platónově podobenství o jeskyni.

CO BYSTE UDĚLALI, KDYBYSTE SE NEBÁLI?
Všichni čelíme strachu ze změn a z nových věcí, což nám brání vykročit z komfortní zóny a jít za svými plány a cíli. Strach je v nás geneticky zakódovaný. V době kamenné měl například strach z neznámých zvuků ochránit pračlověka před útokem divokého zvířete, nebo nepřátelského kmene.

Dnes je nám tento instinkt spíše na škodu. Více nás brzdí, než ochraňuje. Člověk již díky poznání ví, co ho může zranit nebo zabít. Jak tedy máme strach zvládnout a nenechat se jím zbytečně paralyzovat? Jednoduše - učením se a neustálým zkoušením nových věcí.


PROBUĎTE V SOBĚ DĚTSKOU ZVĚDAVOST A ZVÍDAVOST
Děti to mají jednoduché, jejich nenasytná zvědavost není omezená žádným strachem. Prožívají neustále nové formy poznání a mnohem více údivu než dospělí. Protože čím jsme starší, tím více začínají přicházet ke slovu další a další geny, i ty odpovědné za instinktivní strach. To může zapříčinit ztrátu ochoty poznávat nové věci, což postupně vede k jistému vyhoření a životnímu cynismu.

ZVĚDAVOST POSILUJE NAŠI ODVAHU UDĚLAT KROK VPŘED
Učením se nových věcí, z různých oborů, i z těch, kde nejsme úplně doma, např. umění, hudba, věda, nám pomáhá vytvářet nová neuronová propojení, asociace, což nám může výrazně nastartovat kreativitu. Zejména při hledání řešení nejrůznějších problémů od nalezení správné cesty domů přes ucpané město až po win-win kompromisy při nějakém vyjednávání. Získáváme tak rozhled, a tím i nadhled nad všemi souvislostmi problému, což nám pomůže k jeho úspěšnému vyřešení. Díky těmto dosaženým úspěchům nabydeme postupně vyšší a vyšší sebevědomí a budeme ještě odvážnější při vykročení ze své komfortní zóny. Každá nová zkušenost zpočátku trochu „bolí“, ale to pak rychle přejde. A věřte, že svou komfortní zónu budete stejně muset nejednou opustit, například už jen při změně zaměstnání, partnera nebo bydliště. Tak proč to nemít natrénované a nebýt na nové situace připravený?


I PRAČLOVĚK SE SPÁLIL, NEŽ SE NAUČIL ZALOŽIT OHEŇ
Neustále jsme vystaveni různým překážkám, problémům a změnám. Patří to k podmínce přežití, abychom se s těmito těžkostmi vyrovnávali a neustále tak zdokonalovali své schopnosti. To je evoluce… To, jak úspěšně se s nástrahami života vyrovnáme, závisí na naší odvaze se spálit.

NEJVĚTŠÍ PŘÍNOSY UČENÍ SE NOVÝM VĚCEM

  1. Zvyšuje kvalitu života - nabývání nových vědomostí pomáhá zlepšovat šance nejen v konkurenčním prostředí na trhu práce.
  2. Snižuje stres - například nový koníček může být zábava a odvádí mozek od každodenních starostí.
  3. Dodá sebevědomí - pokud se nám podaří něco se naučit, nebo zvládnout nové zkoušky, budeme si více věřit, že zvládneme i jiné náročné úkoly.
  4. Buduje nová přátelství - zapájením se do nových aktivit rozšiřujeme své sociální sítě, což je jedním ze základních předpokladů úspěšného a spokojeného života.
  5. Získání nadhledu - rorozumíme oblastem, kterým nejsme běžně vystavováni.
  6. Zlepšování kreativity - rozvíjení nových zručností má vliv na to, jakým způsobem se s věcmi vypořádáváme každý den. Díky většímu počtu neuronových propojení nám činnosti půjdou rychleji a lehčeji, což šetří čas, energii a stres.
  7. Změna struktury mozku - čím více mozek namáháme, tím více houstne bílá mozková hmota - myelin, která nám pomáhá učit se rychleji.
  8. Předcházení stařecké demenci - protože neurologické nemoci, jako jsou starecká demence nebo Parkinson, jsou spojené právě s úbytkem myelinové hmoty, která obaluje neurony a pomáhá vedení elektrických impulzů. Posílením této hmoty si jistíte své stáří. A to je asi ta nejdůležitější věc. Lidé, kteří se neustále učí něco nového, nedávají mozku šanci ,,demyelinovat”.

 

KATARÍNA ONDROVIČOVÁ
Koordinátor Strategie
a rozvoje společnosti

ZDROJE:
R. Plomin, Kód Života; E. A. Abbott,Plochzemě; S. Johnson, Kam se poděl můj sýr; R. Honzák, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření; Coursera, Understanding the Brain: The Neurobiology od Everyday Life by The University of Chicago